|
|
Kvalita života a urbanizace chudoby v Peru
Diatelová, Michaela
Diplomová práce se zabývá kvalitou života a urbanizací chudoby ve dvaceti pěti regionech Peru a srovnává situaci v roce 2007 a 2017. Analýzy byly realizovány za pomocí těchto metod: Zipfův zákon, Giniho index, beta a sigma konvergence, kompozitní indikátor a vizualizace. Byla použita sekundární data ze sčítání lidu a Ministerstva hospodářství a financí. Index kvality života tvoří deset indikátorů dle příjmové chudoby, obydlí, vzdělání, fertility a občanství. Výsledky poukázaly na nerovnoměrné rozložení populace, kdy urbanizace se v roce 2017 pohybovala kolem 79 %. Více jak třetina obyvatel žila v Limě a asi pětina v regionech Piura, La Libertad, Arequipa a Cajamarca. Asi 79 % obyvatel Peru stále žilo v místě svého narození. Ačkoliv podíl příjmově chudých klesl, Giniho index příjmové chudoby ve městech se zvýšil a stále se držel nad hranicí 0,5. To poukázalo na rostoucí nerovnost v přerozdělení příjmů. I když se jedná o středně příjmovou zemi, přes šest miliónů osob žilo v chudobě, z toho milion osob v extrémních podmínkách. Nejhorší kvalita života ve městech byla zaznamenána v oblasti tropických deštných lesů Selva a pásu hor Sierra. Mezi lety 2007 a 2017 se kvalita života zhoršila v regionech Pasco, Lima, Moquegua, Callao a Tacna. Postupně se tak prohlubuje rozdíl kvality života mezi městy a venkovem.
|
|
|
Obyvatelstvo a náboženské vyznání - možnosti studia v podmínkách České republiky
Fajfrová, Doris ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi studia náboženského vyznání obyvatelstva na území České republiky po roce 1921. Je rozdělena do dvou částí. První je teoretického rázu a jsou v ní předloženy cesty, jakými se studie může ubírat. Druhá se věnuje praktickým možnostem studia náboženství v demografické perspektivě. V této části jsou využita data ze sčítání lidu o pohlaví a věku podle deklarovaného náboženského vyznání a na jejich základě je vypracován podrobný popis pohlavně-věkové struktury. Data jsou analyzována na dvou základních úrovních. V té vyšší jsou porovnávány tři základní populace vymezené na základě náboženského vyznání. Na té nižší je zkoumána vnitřní struktura populace osob "s vyznáním". Analýza ukázala, že počet osob, které se hlásí k nějakému vyznání, v letech 1991-2011 výrazně ubylo, a že populace jimi tvořená rychle zestárla. Tato populace je podle sčítání také více femininní. Ukázalo se ale, že je to více důsledek stáří věkové struktury, než-li tendencí žen častěji deklarovat náboženské vyznání. Dále se ukázalo, že vlastnosti typické pro celkovou populaci "s vyznáním" jsou převážně určovány třemi nejčetnějšími konfesemi, tj. římskokatolickou, českobratrskou evangelickou a československou husitskou. Naopak u malých církví a méně institucionalizovaných náboženství dochází spíše k opačným...
|
|
|
Struktury obyvatelstva okresu Most: historie, současnost a možné varianty budoucího vývoje
Trpálková, Veronika ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Struktury obyvatelstva okresu Most: historie, současnost a možné varianty budoucího vývoje Abstrakt Cílem této práce je zhodnocení historického, současného a možného budoucího vývoje struktur obyvatelstva žijícího na území analyzovaného okresu Most. V rámci okresu jsou porovnány struktury obyvatelstva podle pohlaví, věku, rodinného stavu, nejvyššího dosaženého vzdělání, národnosti, náboženského vyznání a ekonomické aktivity v jednotlivých vybraných letech. V první části práce je stručně uvedena historie osídlení dnešního území okresu Most od pravěku až po 19. století. Následuje nastínění vývoje osídlení ve 20. století a vývoj struktur obyvatelstva podle dat z jednotlivých sčítání lidu. V další části práce jsou uvedeny současné struktury obyvatelstva okresu, na které navazují možné varianty budoucího vývoje obyvatelstva okresu Most. Závěr práce je věnován zhodnocení získaných výsledných rozdílů struktur obyvatelstva během existence života na území okresu Most. Klíčová slova: okres Most, sčítání lidu, struktura obyvatelstva
|
|
|
Regionální diferenciace obyvatelstva České republiky podle náboženského vyznání
Růžičková, Markéta ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Regionální diferenciace obyvatelstva České republiky podle náboženského vyznání Abstrakt Cílem této práce je analyzovat obyvatelstvo České republiky podle náboženského vyznání, využita jsou data ze sčítání lidu a z běžné evidence. V první části jsou popsány výsledky sčítání lidu týkající se náboženského vyznání od roku 1921 do roku 2011 a změny v zastoupení věřících v jednotlivých církvích. V další části je popisováno rozmístění věřících obyvatel v okresech České republiky ve sčítáních 1991, 2001 a 2011, okresy s největším a nejmenším podílem věřících obyvatel a variabilita mezi jednotlivými lety. Následuje analýza vlivu náboženského vyznání na demografické, sociální a ekonomické charakteristiky obyvatelstva, které byly vybrány na základě přečtené literatury. V této části jsou jednotlivé charakteristiky analyzovány pomocí statistické regrese, faktorové a shlukové analýzy a je popsáno působení výsledných faktorů. Klíčová slova: náboženské vyznání, sčítání lidu, Česká republika, regionální rozdíly, ateismus
|
|
|
Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921
Týfová, Markéta ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921" se zabývá analýzou a komparací sčítání lidu z let 1910 a 1921 pro město Svoboda nad Úpou, které se nachází v Krkonoších. Náplní a cílem práce je popsat jednotlivá sčítání a porovnat jejich změny, a to zejména z pohledu toho, jak vypadalo sčítání za dob Rakouska-Uherska, konkrétně poslední sčítání v rámci monarchie a jak v počátcích samostatné Československé republiky. Práce pak dále sčítání z obou let analyzuje a interpretuje jejich výsledky. Následně sčítání komparuje a sleduje, jak se město v období mezi sčítáními proměnilo a jak se to na výsledcích sčítání projevilo. Pozornost je zejména věnována počtu, pohlaví a věku obyvatel, dále pak národnostní struktuře, náboženskému vyznání či ekonomickým aktivitám a povolání obyvatel města. Práce se taktéž zaměřuje i na možný vliv první světové války. Dále pak také, jak na město dolehl vznik Československé republiky a jak se vyvíjela národnostní situace. V práci jsou využity metody historické práce, a to metody přímá, statistická a komparace. Klíčová slova: Svoboda nad Úpou, sčítání lidu, město, obyvatelstvo
|
|
|
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011
Pištorová, Markéta ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011 Abstrakt Cílem práce je popsat vývoj plodnosti žen v generačním pohledu na základě dat sčítání lidu domů a bytů konaném v Česku 26. 3. 2011. Nedílnou součástí je analýza diferenční plodnosti, která se zaměřuje na rozdíly plodnosti žen v závislosti na rodinném stavu, nejvyšším ukončeném vzdělání, ekonomické aktivitě a náboženské víře. V práci byly použity metody demografické analýzy, konkrétně konečná plodnost (průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu generace na konci reprodukčního období), konečná plodnost dle pořadí narození dítěte a pravděpodobnost zvětšování rodiny (pravděpodobnost, že žena s i dětmi bude mít i+1 dětí). Pokles konečné plodnosti se ukázal jako trvalý a stále mají určitý vliv tradiční determinanty plodnosti. Roste podíl dětí narozených svobodným matkám, zvyšuje se zastoupení vysokoškolaček, jejichž plodnost je ze všech vzdělanostních kategorií nejnižší, ženy hlásící se k náboženské víře, respektive k římskokatolické církvi, dosahují nejvyšších hodnot konečné plodnosti ze všech kategorií dle náboženské víry. Klíčová slova: konečná plodnost, kohortní analýza, diferenční plodnost, sčítání, Česko
|
|
| |
|
|
Systém služeb pro osoby bez přístřeší v Praze
Havrlíková, Jana ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce s názvem ,,Systém služeb pro osoby bez přístřeší v Praze" je zaměřena na zodpovězení hlavní výzkumné otázky, která zní: ,,Jaká je demografická struktura osob bez přístřeší v Praze, které využívají sociální služby?". První kapitola je věnována teorii bezdomovectví, jeho vývoji, formám, kauzálním souvislostem a reakcím společnosti na tento sociálně patologický jev. Druhá část diplomové práce se věnuje sociálním službám pro osoby bez přístřeší. Nejprve je popsána definice sociálních služeb, dále se zaměřuji na služby sociální prevence, které danou problematiku pomáhají řešit. Popisuji zde i problémové okruhy bezdomovectví a jejich řešení v rámci sociálních služeb, jejichž cílem je minimalizace negativních dopadů bezdomovectví, zabránění jeho rozvoje, ale i preventivnímu působení. Třetí část je zaměřena na vysvětlení pojmu demografie, jeho zkoumání a interpretace základních pojmů, jejichž vymezení je nezbytné pro pochopení výzkumné části diplomové práce. Prezentuji zde výsledky prvního oficiálního sčítání osob bez přístřeší, které se uskutečnilo v roce 2011. V poslední kapitole práce je realizováno vlastní výzkumné šetření, v němž se snažím odpovědět na hlavní a dílčí výzkumné otázky. Je zde použito kvantitativní šetření, které formou dotazníku mapuje konkrétní znaky demografické...
|
|
|
Vícedětné rodiny: faktory a kontexty
Faberová, Anna ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Vícedětné rodiny: faktory a kontexty Abstrakt Předmětem této práce je analýza plodnosti žen v České republice se zaměřením na plodnost třetího a vyššího pořadí. Cílem práce je pak určit, definovat a posoudit determinanty a faktory, které mohou plodnost vyššího pořadí ovlivňovat. Stěžejním zdrojem vstupujících dat jsou anonymizované individuální údaje ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Pro podrobnou analýzu plodnosti vyššího pořadí byla vybrána data o ženách generací 1920-1971, které živě porodily alespoň dvě děti. Analýza byla provedena za pomoci nominální logistické regrese. Výsledkem práce je zevrubné zhodnocení plodnosti vyššího pořadí v závislosti na čtyřech faktorech či determinantech, které byly pro tento účel zvoleny - totiž úroveň dosaženého vzdělání matek, velikost obce jejich pobytu, jejich náboženská víra a charakteristika podle partnerských vztahů. Zejména se zde ovšem specifikují vzájemné souvislosti mezi těmito zkoumanými faktory a plodností vyššího pořadí. Klíčová slova: vícedětné rodiny, plodnost, plodnost vyššího pořadí, generace, sčítání, nominální logistická regrese
|
|
|
Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921
Týfová, Markéta ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921" se zabývá analýzou a komparací sčítání lidu z let 1910 a 1921 pro město Svoboda nad Úpou, které se nachází v Krkonoších. Náplní a cílem práce je popsat jednotlivá sčítání a porovnat jejich změny, a to zejména z pohledu toho, jak vypadalo sčítání za dob Rakouska-Uherska, konkrétně poslední sčítání v rámci monarchie a jak v počátcích samostatné Československé republiky. Práce pak dále sčítání z obou let analyzuje a interpretuje jejich výsledky. Následně sčítání komparuje a sleduje, jak se město v období mezi sčítáními proměnilo a jak se to na výsledcích sčítání projevilo. Pozornost je zejména věnována počtu, pohlaví a věku obyvatel, dále pak národnostní struktuře, náboženskému vyznání či ekonomickým aktivitám a povolání obyvatel města. Práce se taktéž zaměřuje i na možný vliv první světové války. Dále pak také, jak na město dolehl vznik Československé republiky a jak se vyvíjela národnostní situace. V práci jsou využity metody historické práce, a to metody přímá, statistická a komparace. Klíčová slova: Svoboda nad Úpou, sčítání lidu, město, obyvatelstvo
|
host ::
RSS.